Návod: Jak pěstovat rajčata

Rajčata patří u nás k jednomu z nejoblíbenějších zeleninových druhů. Krásně červené plody mají nejen vynikající nutriční vlastnosti, ale jsou také mnohostranně využitelné v kombinacích s jinými druhy zeleniny. V kuchyni z nich připravíme chutné pokrmy velmi snadno, a to je dostatečný důvod k tomu, proč či vypěstovat i svá vlastní rajčata.

Nároky rajčat na prostředí

Vzhledem k tomu, že rajčata jsou rostlinami teplomilnými, nesnášejí ani krátkodobý pokles teplot pod bod mrazu. Rajčata se dají za nepříznivých podmínek pěstovat v teplých či studených sklenících, ve fóliovnících ( přečtěte si návod > Jak vybrat skleník ) a ve vhodných termínech také na venkovních stanovištích.

Rostliny jednoznačně preferují slunná stanoviště s humózními půdami, dobře zásobenými živinami.

Naprosto nevhodné jsou pro rajčata půdy zasolené a nepropustné. Ideální pH je 5,5, – 7. Pro klíčení semen nesmím být teplota nižší než 10°C a vyšší než 35°C. Při optimálních podmínkách, které pro klíčení činí 20 – 25°C rajčatová semena vyklíčí už za týden. Teploty okolo 1 °C vydrž rostliny jen krátkodobě. Při teplotách pod 9°C přestávají rostliny růst. Na násadu plodů mohou mít ale negativní dopad i teploty pod 15°C.

Výživa a hnojení rajčat

V době od začátku růstu až do kvetení a nástupu tvorby plodů jsou rajčata náročnější na dusík. Není ale dobré, pokud je rostlina přehnojena, znamená to, že budou bujně narůstat vegetativní orgány, ale násada květů a plodů bude minimální. Proto je účelné dávku dusíkatého hnojiva rozdělit na 3 části. 60% z celkového množství aplikujeme již před výsadbou a 20% po výsadbě a poslední část hnojiva přidáme po dalších 3 týdnech.

Rajčata potřebují také určitou dávku fosforu, ovšem ani s ní se to nesmí přehnat, jinak by byly plody sušší a měly horší chuťové vlastnosti. Do třetice je tu ještě draslík, bez něhož se rajčata také stěží obejdou. Preferují však síranové formy před choridovými, neboť jsou na chlór citlivá.

Vhodné předplodiny

Vzhledem k tomu, že rajčata jsou citlivá na přímé vápnění, měli bychom jim dostatek vápníku zajistit vápněním předplodin. Právě hnědo-černé skvrny na špičkách plodů mohou být přímým ukazatelem nedostatku vápníku. Výskyt této poruchy zastaví včasná aplikace listové výživy s vápníkem. Jako nejvhodnější předplodiny pro rajčata se po dlouhodobých zkušenostech jeví jeteloviny, košťáloviny, také raný salát, ozimý špenát nebo červená řepa či pór.

Pro omezení rozvoje chorob a škůdců vždy dodržujeme v osevním postupu dostatečný odstup mezi lilkovitými rostlinami. Rajčata, papriku, brambory, lilky a další lilkovité rostliny bychom měli z jednoho stanoviště vyloučit na dobu nejméně 3 až 4 let.

Sadbu si můžeme předpěstovat

Tyčková i keříčková rajčata obvykle zakládáme z předpěstované sadby. Na předpěstování počítáme s 1,5 až 2 měsíci. Pro výsadbu do venkovních záhonů postačí výsev koncem března. Sadbu můžeme dopěstovat klidně i na okenním parapetu. Výsev provádíme do výsevních misek naplněných jemným substrátem. Povrch substrátu před výsevem urovnáme. Vyseté osivo pak zasypeme jemnou vrstvičkou substrátu a znovu urovnáme. Misky nesmíme zapomenout pravidelně, ale zároveň jemně zavlažovat. Jako preventivní ošetření proti půdním houbovým patogenům využijeme v první zálivce rozpuštěné fungicidy.

Jakmile rostlinky vzejdou a vyrostou jim první pravé listy, začneme s jejich pikýrováním. Přepikýrovanou sadbu dopěstujeme v sadbovačích, květináčích nebo třeba v kelímcích od jogurtu, do kterých jsme předem udělali otvor na odtok přebytečné vody.

Pokud jste si sami sadbu rajčat nepředpěstovali, ale chystáte se koupit sadbu na trhu nebo ve specializovaném obchodě, měli byste vědět, jak má správná rajčatová sadba vypadat. Pak máte větší šanci na bohatou a zdravou úrodu rajčat.

Kvalitní sadba – jak vypadá?

Na výběr máte obvykle ze dvou možností. Buďto kupujete sadbu prostokořennou anebo sadbu s kořenovým balem ( v kontajneru nebo sadbovači ).

Optimální výška sazenice u tyčkových rajčat by měla být mezi 20 – 25 cm. Správně má mít sazenice přibližně 8 pravých lístků a vyvinuté první květenství.

Odrůdy keříčkové mají nižší sazenice, obvykle 4 pravé lístky a jejich výška se pohybuje mezi 10 – 15 cm.

Při nákupu dbejte na zdravý vzhled rostlin, jsou-li sazenice pěstovány v nevyvážených teplotních a světelných podmínkách, většinou se vytahují a rostliny jsou navíc mnohem křehčí, tím může dojít snáze k jejich poškození. K vytahování sazenic nejčastěji dochází při pěstování v domácích podmínkách, kde má prostředí vysokou teplotu a nedostatek přirozeného světla.

Pěstování na venkovním stanovišti

S výsadbou sazenic rajčat do volné půdy v záhoně na zahradě počkáme vždy až do druhé poloviny května. Pak už nejsou rostliny ohrožovány nočními mrazíky. Dřívější výsadba může znamenat poškození sadby anebo nutnost trvale ji na noc zakrývat netkanou textilií až do příchodu poloviny května. Pěstujeme-li keříčkové odrůdy, měli bychom vědět, že sice nepotřebují vylamovat lístky a nemusí mít ani oporu, ale ve srovnání s rajčaty tyčkovými mívají ve většině případů nižší kvalitu plodů.

Co je třeba dělat ve vegetačním období

Podle potřeby rajčata během vegetace průběžně přihnojujeme. Dále je třeba ošetřovat je proti chorobám a škůdcům a hlavně pravidelně a přiměřeně zalévat. Ze záhonů odstraňujeme plevele, ty by rajčata zbytečně ochuzovaly o živiny v půdě.

Na potlačení růstu plevelů je velmi účinná netkaná černá textilie anebo černá polyetylénová fólie položená na povrchu záhonu. Ta navíc omezí rovněž neproduktivní odpar vody z povrchu záhonu a udrží jej tak déle vlhký. Černý mulčovací materiál, který se dobře zahřívá, zároveň vytváří příznivé mikroklima a zlepšuje teplotní podmínky rajčat. Světlý mulč, za který považujeme například slámu, může vést k opačnému jevu, k ochlazení teploty půdy v okolí rajčat. To pak negativně ovlivní celkový výnos.

Druhá polovina srpna je nejčastěji obdobím, kdy je potřeba rajčatům odstranit vegetační vrchol. Doba od vykvetení rajčat do plné vyzrálosti plodu činí 1,5 měsíce a v případě zářijových plodů už by pravděpodobně nedošlo k jejich dozrání.

Pěstování rajčat v nádobách

Na balkoně, terase, lodžii nebo klidně i v zimní zahradě, tam všude se dají pěstovat rajčata v nádobách. Do nádob se vysazují rajčata keříčková, neboť ta nepotřebují oporu. Tyčkové odrůdy se pěstují spíše ve kbelících, pytlích se substrátem nebo kontejnerech. Pro tyčková rajčata je třeba počítat s větším objemem substrátu, neboť bude třeba rajčatům poskytnout stabilní oporu. Některá rajčata zakoupíte již přímo jako „balkonová“. Mívají menší plody, ale je jich větší množství na jedné rostlině, mohou mít žlutou barvu a hruškovitý tvar anebo jsou malá kulatá nebo soudkovitá červená.

Ideální pro pěstování zeleniny v nádobách je využití samozavlažovacích truhlíků. Závlahu ke kořenům zprostředkují nasákavé knoty a podpoří ji kónické otvory ve dně, kam prorůstají jemné kořínky.  Spodní zálivka chrání rajčata před obávanými plísněmi, voda se nedostane na list.

V truhlících se tradičně pěstují nejmenší balkonová rajčátka, nižší kompaktní odrůdy výborně rostou ve větších květináčích Bergamot, do velkých velkoobjemových truhlíků Berberis jsou naopak vhodná tyčková rajčata.